Aktuality

V úterý 9.4. jsme se Skřivánky vyrazili na Dopravní hřiště. Spojili jsme to s výletem a do Kopřivnice jsme šlapali pěšky. Počasí nám přálo a sluníčko krásně hřálo. Na Dopravním hřišti, při jízdě na koloběžkách si Skřivánci ověřili své dopravní vědomosti, které během měsíce dubna ve školce procvičovali. Bylo to dopoledne plné dopravních zážitků i nenadálých dopravních situací...

Zima je u konce a pomaloučku se probouzí jaro. Abychom se pojistili, že se zima už nevrátí, vydali jsme se k řece Lubině zimu utopit a přivítat jaro. Zimo, zimo táhni pryč, nebo na tě vezmu bič! Zatahám tě za pačesy, za ty hory za ty lesy – až se vrátím nazpátek, svleču zimní kabátek.

Předškoláčkům se blíží termín zápisu. Vydali jsme se tedy na návštěvu do ZŠ v Lubině, aby si naši Skřivánci vyzkoušeli, jak se sedí ve školní lavici. Paní učitelka Lenka i prvňáčci nás vřele přivítali a my s nimi ve třídě strávili jedno dopoledne. 

Mrzlo a mrzlo a mrzlo, všechno zamrzlo. Zamrzla i naše Přehrada. Vydali jsme se tedy vyzkoušet sílu ledu. Byla to parádní KLOUZANICE.

Stále je tady zimní čas a toto období je pro všechna lesní zvířátka obtížné. Zásoby jim ubývají a v lese toho už moc k snědku nenajdou. Domluvili jsme se tedy s panem myslivcem Martinem a vydali se společně do lesa ke krmelci. Tam jsme zvířátkům připravili velikou hostinu – jablíčka, mrkev, řepu, salát, kukuřici i obilí.

Ať si mrzne, ať je zima, Eskymákům - těm je prima. Ze sněhu si staví dům, pomohou i sousedům.... A tak jsme si to i my šli vyzkoušet. Postavili jsme si domečky, skrýše, hrady nebo iglú na sněhu i ve školce. 

Nejlepší čas na předvánoční putování Lubinou, když se za okny rozsvítily lampičky, světýlka nebo stromečky. Vydávaly se v prosincové večery dětí s rodiči Lubinou za Adventními okýnky. Každý den jeden Skřivánek společně s rodiči ozdobili a rozsvítili své okýnko u domu a připravili malé překvapení. Pomalu jsme se ponořili do Vánoc.

Vánoce jsou tady. Blíží se mílovými kroky a my se na ně oPravdu těšíme. Malá předpremiéra byla už dneska s hrachovou polévkou, bramborovou kaší a řízkem a samozřejmě s dárečky. Jupí. VÁNOCE JSOU TADY.

Cinky, linky. Cink, cink. Bim, bam. A ještě 3x jinak se po městě v Kopřivnice v předvánočním čase ozývaly vánoční zvonečky. Byla to super procházka. Po centru města a v parku bylo ukryto celkem 6 vánočních zvonů s úkoly. Měli jsme sice mapu, ale i tak jsme měli co dělat, abychom všechny zvonečky našli a mohli si na ně zazvonit. Podařilo se. Našli jsme všechny, viděli výstavu JAK ASI VYPADÁ JEŽÍŠEK  a za zpěv koledy si vykoledovali nějakou malou mlsku. 

Čerti umí všelicos. Nejlépe jim jde přikládat pod kotlem, vařit dušičky a čertí guláš. Ale také umí úžasně bubnovat na bubny. FAKT. 

BLLLLLL. Takové zvuky se začaly ve školce ozývat hned časně zrána na Mikuláše. To už jsme čuli nějakou čertovinu. A bylo to tam. Za dveřmi stál ČERT s MIKULÁŠEM. Jen ANDĚLA jsme postrádali. Čert přinesl těm nezbedům brambory, MIKULÁŠ věděl o všech nezbednících a ti jen kulili oči. A co ty naše zlatíčka??? Dočkali se - přišel ANDÍLEK a přinesl i malé dárečky.  

Po stromě šplhá veverka, rezavá, mrštná čiperka... Řekli jsme si, že si vyzkoušíme, jak se to těm veverkám po stromech šplhá. Během vycházek jsme si zkoušeli lezení i šplhání po vyvráceném stromě u lesa i po lanových průlezkách na zahradě. V rohu zahrady máme také jeden skvělý šplhací keř.  Staly se z nás opravdu mrštné veverky.

Jezdili jsme se Skřivánky do Kopřivnice na bazén. Stačilo nám 10. lekcí plavání s trenérkou Petrou a naučili jsme se plavat nad vodou i pod vodou. Stali se z nás malí plavci.

Chlupatých zvířátek známe hodně a tak jsme si jich pár vybrali na naše společné odpoledne plných poznávacích aktivit. VEVERKA ČIPERKA nám ukázala, jak umí šplhat po stromě a my jsme to zkusili společně s ní. KRTEK v zemi moc nevidí a spoléhá se na své pacičky - my jsme se spoléhali na své ruce a hmatem rozlišovali a hledali stejné předměty. Malá mlsná MYŠKA nám dala ochutnat různé dobroty. NETOPÝR je mistr v orientaci sluchem a my si vyzkoušeli, jaké to je předávat si vzkazy a ůkoly…

A máme tady podzim a s ním poklady přírody a zahrad. Mezi jednu z nich patří také dýně - královna podzimu. Co vše se dá podnikat s dýní? Jen se koukejte.

Příroda na podzim je krásná a barevná, a když svítí sluníčko, rychle vyrážíme ven. Procházet se ve spadlém listí, sbírat kaštany a žaludy, hledat, co se ukrývá v půdě, zahrát si na veverky a šplhat po stromě. Užíváme si to.

ZÁVIŠICKÝ OVÁL 2024 - sportovní hry pro vesnické mateřské školy, mezi které se s hrdostí řadíme. A každý rok se na ně nesmírně těšíme. Na sportovním poli se každým rokem utkají mladší a starší děti ve třech disciplínách - běhu, skoku do dálky z místa a hodu do dálky. Už jsme zjistili, že ani není třeba moc trénovat, protože v hodině "H" stejně jako sportovci nastupují děti zdravé, které jsou momentálně ve školce. Ty, které trénovaly a byly na soupisce nám většinou lehnou a mohou…

Úžasně úžasné odpoledne jsme tentokrát prožili s tatínky. Společně jsme se vydali na cestu plnou společných úkolů, kdy jsme s tatínky museli spojit své síly, abychom vše zvládli. Cestou jsme se pořádně nasmáli. Třeba, jak tatínci prolézali tunelem. Nebo jsme je potetovali. Taťkové nám zase byli oporou, když jsme stříleli na branku. A jejich sílu jsme zase ocenili, když nás vezli na táčkách. Odměnou jim byl DIPLOM PRO TATÍNKA, kde jsme je popsali, jací jsou a co nejraději dělají a jí. Odměnou nám všem bylo…

Vaječina se škvaří z vajíček. Jenže před tím je potřeba vše k takové škvařenici přichystat. Nakrájet špek, cibuli, pažitku a jde se na to. Jo, ještě je potřeba rozdělat oheň a nachystat veeeelikánský hrnec. A pak už se musí míchat a míchat a míchat.

Letošní výlet jsme pojali víceméně turisticky za poznáním života našich předků - neandrtálců. Nejprve jsme vyrazili pěšky z Lubiny na vlak a vlakem do Štramberka. Pak pěšky do kopečka do jeskyně ŠIPKA. Jeskyně skýtala nejedno tajemství života předchůdců nás lidí. Nikdo by v takové jeskyni nechtěl bydlet, jsme rádi za to, že máme svoje pokojíčky a hračky. Nicméně to bylo pro nás velice tajemné a zajímavé. A taky klouzavé. Střídavě nám totiž pršelo a poprchávalo. Ale pláštěny to jistily. A tak…

A je to opět tady .... přespávačka ve školce. Někteří Skřivánci se nemohli dočkat. Nejdříve jsme vyrazili na Stezku steré ropuchy, která končila na školní zahradě, kde jsme si k večeři opekli špekáčky. Někteří Skřivánci pak odešli po večeři domů a ti statečnější s námi ve školce zůstali. Po Večerníčku jsme se převlékli do pyžama a zatrsali si na laserové diskotéce. Než jsme se uložili do pelíšků, vyrazili jsme ještě na stezku odvahy. A pak už jsme po dlouhém dni šli spát. To se nám to krásně spalo...